close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Konstantin a Metoděj: Velkomoravská mise

9. února 2015 v 22:25 | eli |  Historie
A znovu historie, tentokrát vzdálenější. Cyril a Metoděj a jejich mise na Velké Moravě. Najde se hodně lidí, kteří tvrdí, že mise Konstantina a Metoděje byla pro Velkou Moravu pohromou, protože přinesla křesťanství. Úplně ovšem zapomínají na fakt, že kromě toho přinesla také vzdělanost a alespoň chvilkovou politickou stabilitu na území Velké Moravy.


Navzdory některým výkladům si kníže Rostislav nevyžádal byzantské vzdělance kvůli pokřesťanštění své země. K tomuto účelu mu mohli stejně dobře posloužit kněží, kteří na Velkou Moravu pronikali z Východofrancké říše již několik let před příchodem soluňských bratří. Důvodem k vyslání poselstva k byzantskému císaři Michalu III. byla snaha úplně se odpoutat od vlivu Východofrancké říše. Rostislav byl totiž dosazen na trůn franckým králem Ludvíkem Němcem, a proto měli frankové pocit, že by se jim měla Velká Morava podřizovat.

Nejjednodušším způsobem, jak posílit svou nezávislost bylo založení arcibiskupství. Proto vyslal Rostislav posly nejdříve k papeži to Říma, ale jelikož papež na jeho žádost nereagoval, zkusil své štěstí v Cařihradu. Císař Michal III. se rozhodl jejich požadavku alespoň částečně vyhovět a místo biskupa poslal na Velkou Moravu dva ze svých nejlepších učenců - Konstantina a Metoděje, kteří již dříve prokázali mimořádné kvality při jednání s araby.

Prvním problémem, který museli bratři vyřešit, byla absence písma. Existují lidé, kteří stále zastávají teorie o tom, že existovaly slovanské runy, ale existence těchto run nebyla nikdy dokázána. Proto bylo Konstantinem vytvořeno nové písmo - hlaholice. Vytvoření písma bylo zlomové nejen pro Velkou Moravu, ale jak se později ukázalo, i pro ostatní slovanské národy. Jeden z Metodějových žáků, později vytvořil nové písmo, cyrilici, která se stala základem azbuky a jí podobných typů písma. Cyrilice sice nemá přímou souvislost s hlaholicí, ale u některých písmen je vidět jistá podobnost potvrzující, že hlaholice mohla být lehkou inspirací pro cyrilici.

Po vytvoření písma bylo nutno přepsat do něj všechna evangelia, což byla práce, které se bratři věnovali téměř až do své smrti (především Metoděj, Konstantin zemřel již v roce 869). Prvním dílem napsaným hlaholicí je Proglas, předmluva k evangeliím, napsaná pravděpodobně Konstantinem. Později následoval překlad evangelií, zákoník Zákon Sudnyj Ljudem a další texty, především z Bulharska - Codex Zographensis, Codex Marianus, Codex Assemanianus..

Již tady vidíme nezbytnost působení Konstantina a Metoděje na Velké Moravě. K christianizaci říše by dříve či později došlo v každém případě a vzhledem k absenci písma by bohoslužby rozhodně neprobíhaly ve staroslověnštině, ale v latině. Christianizace ze strany Východofrancké říše by také mohla mít za následek zavádění němčiny na území Čech a Moravy a je tak možné, že nebýt Konstantina a Metoděje, neexistovalo by České království v podobě, jakou známe.

Jedním z největších úspěchů Konstantina a Metoděje bylo zlomení tzv. trojjazyčné hereze (povinnost kázat pouze hebrejsky, řecky nebo latinsky). V roce 868 dokázali před papežem Hadriánem II. obhájit nutnost použití staroslověnštiny jako bohoslužebného jazyka a papež poté v listině Gloria in excelsis Deo schválil použití staroslověnštiny při kázání. Aby bylo jasné, proč zrovna tento, téměř detail, považujeme za obrovský úspěch, je nutné zmínit, že oficiální povolení kázat v národních jazycích bylo vydáno až po druhém vatikánském koncilu v roce 1965.

Hlavní cíl Rostislava, ustanovení arcibiskupství na Velké Moravě byl splněn roku 869, kdy byl Metoděj jmenován arcibiskupem Panonie a Moravy. Tento úspěch Rostislavovy politiky rozzuřil východofranckého krále Ludvíka II. Němce tak, že se rozhodl dobýt Velkou Moravu vojensky. Jeho výprava však naštěstí selhala, a proto převzali bojovou standartu kněží Východofrancké říše. Metoděj měl však stále podporu papeže Hadriána II. a proto ani jeho dvouleté uvěznění bavorskými biskupy nepřineslo kýžený výsledek - zrušení Moravského arcibiskupství a předání Moravy pod církevní správu východofranckých kněží.

Po smrti Konstantina a později Rostislava však nastaly pro Metoděje těžké časy. Stálý tlak východofranckých kněží na jeho odvolání i špatné vztahy s novým vládcem Svatoplukem způsobily, že se vliv Konstantina začal zmenšovat, i když v Byzanci byl stále velmi váženým a těšil se velké oblibě u prostého lidu. Před svou smrtí stihl ještě přeložit zbývající evangelia a 6. dubna 885 zemřel.

Po smrti Metoděje narostl vliv franckých kněží, kteří se ve spojení se Svatoplukem postarali o vyhnání Metodějových žáků z Velké Moravy. Jeho žáci se tak rozptýlili do ostatních slovanských zemí, především do Bulharska, kde pokračovali v díle započatém Konstantinem a Metodějem.

V čem je tedy hlavní význam Konstantina a Metoděje? Především v písmu, které dali Slovanům a díky kterému se mohli vyrovnat tehdy vyspělejší západní Evropě, která, postavená na zbytcích Římského impéria, chtěla diktovat podmínky slabším státům, začínajícím od nuly. Velkým úspěchem bylo také prolomení trojjazyčné hereze, které, alespoň na chvíli, postavilo staroslověnštinu na stejnou úroveň jako latinu či řečtinu. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na odkaz, který nám Konstantin a Metoděj zanechali připomínající lidem jejich slovanské předky, kteří museli bojovat zato, aby se jako Slované udrželi na politické mapě Evropy, na což bychom dnes neměli zapomínat.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama