4. února 2015 v 20:45 | eli
|
Jako první se podíváme na problémy socialismu který, alespoň soudě podle novinkových odborníků, řeší veškeré problémy kapitalismu. Sice se semtam někdo pověsí, občas někoho zastřelí na hranicích, ale koho by to zajímalo. Hlavně že bude pivo za 5 korun...
Časy se mění, nálada společnosti upadá a preference stran, které by před 15 lety neměly šanci, se zvedají. Ano, mluvím především o KSČM a podobných, levicových stranách, snažící se zavést onen spravedlivý socialismus případně i komunismus. Ačkoliv jsou tyto systémy ze své podstaty nespravedlivé (pracovat podle svých možností a dostávat peníze podle svých potřeb), lidem to, zdá se, nevadí a někteří dokonce touží po návratu předlistopadových dob.
Je poměrně snadné odhadnout, proč tomu tak je. Lidé si mají tendenci pamatovat to dobré, a tak si pamatují především to, že měl každý práci a určité sociální jistoty. Zároveň si nepřipouští, že by mohla nastat situace podobná té z roku 1948, kdy se stačilo zle podívat na člena KSČ, a byli jste odesláni do uranových dolů. Doba se změnila, a proto, ač nerad, musím souhlasit s tím, že poúnorová opatření by se dnes neopakovala. Stále jsou tu však jiné problémy spojené s budováním socialismu. Především znárodňování a ona tolik opěvovaná jistota pracovního místa pro všechny.
Určitě je pěkné, když stát zajistí všem svým občanům nějaké pracovní místo. Zároveň to však vede k tomu, že vznikají stovky míst, jejichž existence slouží pouze k tomu, aby dala někomu zaměstnání. Reálně jsou však neproduktivní a tím pádem zbytečná. Dalším problémem je, že v některých oborech je přebytek potenciálních zaměstnanců a v některých nedostatek. Logicky pak musí nastat situace, kdy bude hodně lidí pracovat na místě, o které nemají zájem. A když někoho práce nebaví, nemůžeme od něj očekávat zázračné pracovní nasazení a výsledky.
Dříve či později takovíto lidé pracovat přestanou, ale díky socialistickému systému budou dostávat stejný plat jako ti, kteří pracují poctivě. Časem si i ti poctiví všimnou, že někteří kolegové za stejný plat dělají mnohem méně práce. A zde začne pracovat klasická logika - když nedělá on, tak já taky nebudu. V normální kapitalistické společnosti se tomu dá jednoduše předejít. Nepracující člověk se vyhodí a místo něj se nabere nový. V socialismu, kde je stát povinen garantovat občanům místo se to však nestane. Postupem času se snižuje počet reálně pracujících, a naopak se zvyšuje počet těch, kteří, ač oficiálně pracují, nic nedělají a pouze zneužívají stát, který jim vyplácí mzdu.
Jaký je tedy rozdíl mezi situací, kdy občané zneužívají stát k tomu, aby získali peníze ze sociálních dávek a situací, kdy občané sice na papíře pracují, ale ve skutečnosti opět pouze zneužívají stát? Žádný. Nakonec to v obou případech odnesou poctivě pracující, kteří musí pracovat i za ostatní.
Problém voličů KSČM je jinde než v touze po socialismu. I oni sami v hloubi duše vědí, že socialismus je ideální pouze na papíře. Mají však pocit, že stát by se o ně měl postarat a nechtějí přijmout odpovědnost za svůj život. Děsivé na tom všem je, že takoví lidé se klidně vzdají svých základních svobod jenom pro iluzi. A když konečně ze svých iluzí vystřízliví, bývá většinou pozdě.
Závěrem vzkaz pro všechny nespokojence se současnou situací. Socialismus vaše problémy nevyřeší, pouze je skryje pod líbivou fasádu, pod kterou tyto problémy zůstanou i nadále. A co víc, budou se nerušeně rozšiřovat, jelikož problém, o kterém se nemluví, je ten nejhorší. Základem řešení je přijmou odpovědnost sám za sebe a začít se starat sám o sebe namísto spoléhání se na stát. A dokud to lidé nepochopí, moc se toho nezmění.
Nevím, jestli jsi vybíral tenhle článek jako svuj první "naostro" schválně, nebo jsi jen náhodně píchl imaginární prst do seznamu, ale udělal jsi moc dobře.
To s tou prací a srovnáním je skvěle pojmuto. Můžu se zeptat, jaký obor studuješ a v jakém jsi ročníku? Jen pro info, pokud nevadí dotaz :)