Miloš Zeman si zřejmě uvědomil, že jako velký státník už do historie nevstoupí, a tak se rozhodl, že bude alespoň nejkontroverznějším prezidentem. Od zvolení ho provází řada skandálů a hláška "kunda sem, kunda tam" se stala téměř kultovní. Poslední, koho si vzal na paškál, je známý novinář a bojovník proti komunismu Ferdinand Peroutka.
Zeman o něm prohlásil, že napsal článek s názvem Hitler je gentleman a vložil mu do úst citát "Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky". Nejprve se zaměřme na zmiňovaný citát. Nejprve je potřeba zmínit fakt, že podle všech dostupných informací není jeho autorem Ferdinand Peroutka, ale Jan Stránský. Ale i kdyby ho pronesl sám Peroutka, bez dalšího kontextu na tomto tvrzení není nic špatného. Není v něm skrytý žádný obdiv k nacismu či Hitlerovi. V době po Mnichovské dohodě, kdy měl tento citát vzniknout, je naprosto logickým shrnutím situace. Jinými slovy se v něm říká: Jestliže nás Západní mocnosti hodily přes palubu, musíme být připraveni na určitou spolupráci s Německem. O tom, že po odstoupení pohraničí ve prospěch 3. říše na ní budete do určité míry závislí, nemohl nikdo pochybovat.
Co se týče článku, nazývající Hitlera gentlemanem, zde je situace ještě jednodušší. Podle odborníků takový článek neexistuje. Pojďme však na chvilku předstírat že existuje, a že ho hradní mluvčí v nějakém zaprášeném archivu doopravdy najde. Mohli bychom v takové případě říct, že byl Peroutka fascinován nacismem? Těžko. Hitler ve 30. letech a Hitler během války jsou dvě rozdílné kapitoly. Ve 30. letech bylo v Evropě hodně lidí, kteří s jeho názory sympatizovali a Hitlera obdivovali. Nejznámějším příkladem je anglický král Eduard VIII., který po své abdikaci navštívil Německo a s Hitlerem se osobně setkal.
Fašismus byl ve 30. letech považován za jakousi hráz proti komunismu, jehož vliv se začínal ze Sovětského svazu šířit dále do Evropy. A jelikož nejvýznamnější stranou fungující na fašistických základech byla NSDAP je logické, že Hitler jako její vůdce byl některými lidmi považován za člověka, který může Evropu uchránit před komunismem. Toto přesvědčení později v době války vedlo mnoho evropských dobrovolníků k zapojení se do jednotek SS, které boj proti komunismu dokonce používaly ve svých náborových akcích. Například divize Charlemagne či Wallonien tvořili dobrovolníci, které do války nahnala především snaha zastavit komunismus, což v rozhovorech potvrdil i Leon Degrelle, jeden z představitelů belgické Rexistické strany a jeden z velitelů výše zmíněné divize Wallonien.
Ferdinand Peroutka, jako bojovník proti komunismu pak mohl tuto teorii přijmout také a ve svých článcích tento fakt naznačit. Nicméně tento fakt nevypovídá nic o tom, že by nacismus obdivoval nebo jím byl fascinován. Tato skutečnost vypovídá maximálně o tom, že Peroutka a mnozí další si pragmaticky uvědomili, že demokracie komunismus v té době zastavit nemohla a hledali jiné možnosti. A fakt, že Peroutka strávil téměř celou dobu okupace ve vězení a koncentračních táborech ukazuje, že nacismem nijak zvlášť fascinován nebyl.
Ale co, tohle pana prezidenta nezajímá. Mluví se o něm a opět se postaral o to, že je národ rozdělen na 2 části. A o víc mu stejně nikdy nešlo.
Až na tu poslední větu zajímavej článek ;)