close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Reinhard Heydrich, kolik o něm víme?

27. května 2015 v 15:24 | eli |  Historie
Jelikož si dnes připomínáme výročí atentátu na Reinharda Heydricha, rozhodl jsem se věnovat dnešní článek této nechvalně proslulé osobnosti české i evropské historie. Mám totiž pocit, že si málokdo uvědomuje, kdo skutečně byl Reinhard Heydrich a jaké bylo jeho postavení v hierarchii Třetí říše. Z této nevědomosti pak plynou pochybnosti o smysluplnosti atentátu, kvůli kterému zahynuly tisíce obyvatel Protektorátu. Reinhard Heydrich byl totiž mnohem víc, než pouhý zastupující protektor.


Pojďme však popořadě. Reinhard Heydrich se narodil 7. 4. 1904 v Haale and der Saale do rodiny hudebníků. Jeho otec byl hudební skladatel a jméno Reinhard pochází z jedné z jeho oper. Tato konkrétní opera nesla jméno Amen a jedna její část nese příznačné jméno Reinhardův zločin... Bruno Heydrich byl také přesvědčeným nacionalistou a Reinhard již odmala vnímal názory, které dovedl k "dokonalosti" Adolf Hitler. Kvůli nízkému věku se Reinhard nezapojil do bojů první světové války, ale údajně již v 15 letech vstoupil do jednoho z Freikorpsů. (Freikorpsy byly polovojenské organizace, které po skončení války bojovaly především proti rozpínajícím se komunistům. Z jejich členů se později rekrutovali členové SA a SS, včetně např. Ernsta Röhma.)

Svou vojenskou kariéru však začal v námořnictvu. Studoval důstojnickou školu v Kielu a sloužil na křižníku německé armády. V roce 1931 byl však kvůli milostné aféře z námořnictva propuštěn, což nasměrovalo jeho život novým směrem. Jeho snoubenka a pozdější manželka Lina ho totiž přivedla do náručí NSDAP a SS. Díky svým nadprůměrným schopnostem postupoval v žebříčku SS rychle vzhůru a v roce 1931 založil a začal vést SD, tajnou službu nacistické strany, která měla nejprve za úkol hledat nepřátele uvnitř strany, ale později se šířka jejích kompetencí mnohonásobně zvětšila. Z pozice velitele SD začal Heydrich vyhledávat a likvidovat jak nepřátele strany, tak i své vlastní. Využíval k tomu kromě jiného i spolupráci s periodikem Die Schwarze Korpse, které vydávalo články kritické k režimu. Díky tomu si tyto noviny získaly jistou důvěru u odpůrců režimu, kteří do jejich redakce posílali vlastní kritické články. Ty se však dostávaly na stůl Heydricha a jeho spolupracovníků z SD. Ačkoliv byla tato spolupráce později ukončena, byla to jedna z věcí, která pomohla Heydrichovi k dalšímu růstu.

A další funkce na sebe nenechala dlouho čekat. V roce 1934 se Hermann Göring rozhodl ustoupit tlaku Himmlera a svěřit do správy jeho SS Gestapo. A Himmler svěřil velení Gestapa do rukou Heydricha, který tak získal neomezené pravomoci. Fungování Gestapa totiž nebylo, na rozdíl od SD, tolik omezeno a Heydrich tak získal nové prostředky k pronásledování nepřátel říše, ale i k prosazování vlastních zájmů. Dalším úspěchem Reinharda Heydricha byla Noc dlouhých nožů, při které vyvrcholily spory mezi SA, SS a Reichswehrem. Spory mezi jednotlivými frakcemi provázely vládu Adolfa Hitlera od počátku až dokonce, ale SA se stala nepohodlnou několika frakcím zároveň, což se jí stalo osudným. Adolf Hitler však nebyl příliš nakloněn myšlence likvidace SA a svého přítele Röhma, a proto přispěchal na pomoc Heydrich a jeho SD. Ti vyrobili důkazy o plánované vzpouře SA, které přesvědčily i nerozhodného vůdce.

Zlaté časy Reinharda Heydricha přišly se začátkem druhé světové války, jejíž zahájení sám naplánoval. Jelikož bylo jasné, že Polsko válku nezačne, přišel Heydrich s plánem sehraného polského útoku, po němž by se Německo muselo bránit. Tento plán pak s pomoci Theodora Aickeho zrealizoval a pomohl tak odstartovat největší válečný konflikt v dějinách. Na začátku války Heydrich popustil uzdu dobrodružnější stránce své osobnosti a sám létal se stíhacím letounem na východní frontě. Toto počínání mu však bylo zakázáno poté, co byl sestřelen a zpět se dostal s notnou dávkou štěstí.

V roce 1939 byl vytvořen Hlavní říšský bezpečnostní úřad (RSHA) a do jeho čela byl postaven opět Reinhard Heydrich. Tato pozice z něj udělala jednoho z nejmocnějších mužů říše, jelikož měl pod svým velením SD, Gestapo, bezpečnostní policii a kriminální policii. Kromě toho byl také ředitelem Interpolu. S každou další funkcí však Heydrichovi přibývali nepřátelé a není tajemstvím, že mezi vysoce postavenými nacisty patřil mezi nejméně oblíbené. Vůči nepřátelům měl však Heydrich 2 esa v rukávu. Byl oblíbencem Hitlera, což mu dávalo neprolomitelnou ochranu a jako pojistku si vedl záznamy o většině vysoce postavených nacistů. Dokonce se říkalo, že v Říši není významného člověka, na kterého by Heydrich něco nevěděl. Tyto záznamy byly po jeho smrti zničeny, ale po dobu jeho života mu sloužily jako pojistka proti intrikám, které by proti němu mohly vzniknout. Kdo jiný než on by měl vědět, že v nacistickém Německu šlo snadno vyrobit i důkazy, které nikdy neexistovaly.

Známá je také Heydrichova angažovanost v otázce konečného řešení. Jelikož bych tomuto tématu chtěl věnovat samostatný článek zmíním zde pouze fakt, že Heydrich byl předsedou konference ve Wannsee, kde se probírala koordinace konečného řešení. A operace Reinhard, která odstartovala konečné řešení, také nedostala svůj název náhodou.

V neposlední řadě zde nesmí chybět fakt, že na podzim roku 1941 se Heydrich stal Zastupujícím říšským protektorem a z této funkce se mu povedlo prakticky zlikvidovat veškerý odboj.

Ačkoliv tedy byly následky atentátu na Heydricha kruté, je docela možné, že nebýt něj, historie by dnes vypadala jinak a je možné, že počet zabitých Čechů by stejně převýšil počet zavražděných v odplatě za atentát. Nesmíme také zapomenout na fakt, že to byl právě atentát na Heydricha, který posloužil jako důvod, díky kterému západní mocnosti konečně oduznaly Mnichovskou dohodu a Československo bylo po válce obnoveno v původních hranicích. Smutnou pravdou také je, že až vypálení Lidic a Ležáků otevřelo některým lidem oči a pomohlo jim uvědomit si, v čem spočívá podstata nacismu.

Ve světle těchto faktů pak na otázku, jestli stál jeden člověk za život několika tisíců, odpovídám ano. Stál. Protože nikdo neví, jestli by v opačném případě nebyly z tisíců miliony.
 


Komentáře

1 Egoped Egoped | E-mail | Web | 28. května 2015 v 16:51 | Reagovat

K tomu je asi zbytečné cokoliv dodávat. Výstižná a přitom stručná rekapitulace.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama